Konečně se objevilo trochu času na změření parametrů spalovacího procesu akumulačních kamen, která se stavěla jako jedny z prvních. Trocha nervozity brzy vyprchala, když profesionální měřicí zařízení (Kimo Kigaz 80) změřilo prvotní koncentraci CO s hodnotou 0,1% (cca 1000ppm). Orientační vypočtená účinnost byla při naměřené hodnotě spalin ústí do komína 180°C lehce přes 70%.

Následovalo přiložení cca 1kg dřeva za účelem otestování změny koncentrace CO, případně teploty spalin. Koncentrace CO se pouze snižovala až na hodnoty kolem 450ppm, což je zhruba 0,04%, tedy 6x méně, než požaduje norma. Teplota spalin v ústí komína vzrostla na hodnoty kolem 200°C, címž jsme se dostali na účinnost necelých 67% (počítáno z fixní výstupní teploty spalin 600°C, která je ovšem v reálné situaci vyšší u daného typu topeniště – bezrošt se sekundárním spalováním).

Komínový tah byl změřen v hodnotě 14Pa a rychlost spalin byla do 6m/s .

Co z uvedeného měření plyne?

Topeniště má nastavené optimální spalování, hodnoty pod 1000ppm jsou vynikající, rychlost spalin je na horní doporučené hranici 6m/s, účinnost kamen 70% je přesně na hranici, kterou požaduje norma. Je ovšem otázka, jestli je fyzikálně reálné dosáhnout lepších výsledků, protože aby nedocházelo k dehtování v komíně, musí být teplota spalin při ústí komína minimálně přes 100°C. V případě moderních komínů je tepelná ztráta cca 15°C/m takže u komína s účinnou výškou 6m je minimální teplota spalin v napojení kamen do komína minimálně 190°C, u starších zděných komínů bude potřeba teplota ještě vyšší.  Současný stav je tedy v dané situaci ideální a není nutné cokoliv měnit. Prodlouženímt tahového systému by sice došlo ke zvýšení účinnosti kamen, ale zase by hrozilo dehtování v komíně.